Historie obce

Biskupice se poprvé připomínají v listině z roku 1352 společně se Žleby, Markovicemi a dalšími vesnicemi, lze však předpokládat její starší původ. Víme, že od r. 1375 poddaní v Biskupicích odváděli 22 kop grošů kostelu sv. Víta v Praze, později se Biskupice staly majetkem kláštera vilémovského (k roku 1437 je doložen zápis císaře Zikmunda na vsi Heřmanice, Kněžice a Biskupice). S financemi je spojen také nález pokladu mincí z doby Vladislava II. a Matyáše Korvína v rozbité nádobce na polích směrem ke Žlebům. Mince vyoral jakýsi rolník roku 1899 a nález byl následně rozebrán. Roku 1577 se Biskupice ještě s jinými vesnicemi staly majetkem Alberta (Albrechta) Robmhápa ze Suché.

Historie rodu Robmhápů, kteří měli v erbu tři havraní hlavy, posázené na jednom ze 6 polí, začíná ve 14. století v jižních Čechách. Na Chrudimsku jsou uváděni k roku 1552, kdy byl vdově po Zikmundovi Robmhápovi, Marjaně roz. Janovské, zastaven hrad Rychmburk. Roku 1555 Marjana koupila pro sirotky hrady Lichnici, Oheb a Vidštejn, sama měla statek Zaječice a drobné statky na Čáslavsku. A právě syn Albert nabyl roku 1577 Lichnici a příslušné vesnice včetně Biskupic. Zemřel roku 1595 a je pohřben se svou čtvrtou manželkou v kostele sv. Kříže u Ronova. Robmhápové vlastnili majetky ve zdejším kraji až do poloviny 18. století (v roce 1747 prodal Antonín Robmháp Třemošnici), rod vymřel po meči roku 1761.

Biskupice jsou v roce 1787 uváděny jako součást panství Ronov nad Doubravou a v té době mají 22 domů. Roku 1843 je zde 25 domů a 175 obyvatel, vrchnostenský dvůr, ovčín a cihelna. Po stránce správní náležela ves k faře ronovské. Biskupice byly po vzniku obecní samosprávy v roce 1850 samostatnou obcí a náležely až do roku 1950 k soudnímu okresu Čáslav. Součástí okresu Chrudim a místní částí Ronova nad Doubravou se Biskupice staly roku 1961, k opětovnému osamostatnění došlo 1.1.1992. Z dalších institucí je v obci doložena občanská záložna. Existovala nejpozději od roku 1904 a měla několik desítek členů z Biskupic a blízkého okolí, převážně z řad domkářů. V roce 1946 se sloučila s Občanskou záložnou v Ronově.

Vzhledem k tomu, že obecní archiv včetně kronik se nedochoval, je obtížné rekonstruovat dějiny obce po roce 1850. Pro mladší i starší období je třeba pátrat především ve fondech Státního okresního archivu v Kutné Hoře a Státního oblastního archivu v Zámrsku.

Veškeré údaje jsou převzaty ze Státního okresního archivu v Chrudimi.